Žánr: Monodrama
Režie: Manuel Gonzalez Gil
Produkce: Alejandro Bogado
Hudba: Martín Bianchedi
Premiéra hry: 2012, Mar del Plata

Obsah:
Hra začíná čtením tragických zpráv, jedna po druhé. Poté se Facundo (Marcos) chytí za hlavu v gestu únavy a zvuk v pozadí se stává intenzivnější...Vysílání se přeruší, Facundo začne hrát na saxofon...začíná jeho monolog ve kterém začíná číst pozitivní zprávy. Při vysílání začínají volat posluchači - první z posluchačů se dovolá Milagros. Ta vzpomíná na minulé vysílání pořadu, a přála by si slyšet dopis který Facu (Marcos) četl v minulém vysílání...Facundo tedy začíná číst poetický dopis. Milagros mu řekne, že by chtěla slyšet jeho zpěv. Facundo začne zpívat, a také začíná spolupracovat s publikem. Vybere si jednu divačku z publika a začíná s ní zpívat a tancovat.
Po rozhovoru s Milagros začíná blok reklamy. V té době zazvoní další telefon, ukáže se že je to někdo blízký Facunda (Marcose). Začíná hádka ve které jde o každodenní povinnosti každé rodiny....vše v humorném podání.
V další scéně dojde na nejdramatičtější okamžik, kdy Facu (Marcos) vzpomíná na okamžiky, kdy divadlo začalo hořet. Tyto scény provází zvuk jeho saxofonu. Začíná s dalším monologem o významu divadla: "Co je to za místo umění, v jakém dnes žijeme?" zeptá se.
Ukazuje se, že budova divadla má být zbourána kvůli výstavbě parkoviště, Facu (Marcos) žádá všechny aby přišli do divadla na protest. Druhý den se sejde v divadle spousta lidí. Přichází i Milagros...Protest je přerušen telefonem od Facundovi (Marcose) babičky, která umírá....Facundo zpívá píseň na rozloučenou....

Fotky z představení:

Ukázky ze hry: