Třetí týden, třetí
rozhovor. Taková je
bilance posledních dní. Na
desáté výročí stránky se vás snažím trochu
"rozmazlovat". Každopádně
dnes, mám na mysli jednu konkrétní
osobu. Opět přišel ten
čas, kdy můj
nejvěrnější návštěvník této stránky
slaví narozeniny!
Moje
milá Anavi, neumím si představit
jediný týden bez tvého
komentáře. Bez tvých
milých slov. Proto ti k tvému
speciálnímu dni přináším
speciální aktuálku (abych si mohla přečíst další skvělý komentář :D Ne, ne to byl vtip), a nemohla jsem přijít s ničím jiným než s
rozhovorem. Tentokrát
přeložený jen pro tebe. Přeju ti
všechno nejlepší na světě, ať tě vše, co děláš činí
šťastnou, hodně
štěstí protože je
vzácné a hlavně hodně
zdraví, protože je
nezbytné. Lásku ti přát
nemusím, tu máš určitě od
všech, které znáš. Od
nás tedy určitě! Mám tě ráda.
Aby jste byli v
obraze, sáhla jsem tentokrát po posledním vydání
časopisu Gente.
Facundo Arana a jeho rodina surfují v Mar del Plata
Před dvěma měsíci se usadil se svou ženou a dětmi v La Felicia, aby hrál hlavní roli ve hře Madisonské mosty. Surfař, který chodí na lekce se svými dětmi Indií, Yacem a Morem.
Dvě představení Madisonských mostů, divadelní klasiky s nimiž dorazil do Mar del Plata se hráli v předvečer odjezdu a nezdálo se, že by zmírnil své tempo.„Samozřejmě, práce může být kombinovaná s odpočinkem! Naopak, je to skvělé – dělat práci, která se mi tak líbí a věnovat se dva měsíce na pláži mým dětem. Vyváženost je perfektní“.
Ujišťuje Arana, který zrovna popíjí maté v klubu Honu Beach, kde se usadil se svou rodinou, Mariou Susini, s matkou Marii a Raulem, strýcem Facunda, který je také umělcem.
Jste v Mar del Plata první sezónu jako herec?
Jsem tady poprvé s představeními od úterý do neděle. V minulých letech jsem hrál pouze o víkendech. Je to skvělé, nepamatuji se, že by se mi podařilo dát svým dětem lepší léto. Jen si potřebuji rozdělit čas. Od rána do odpoledne jsem na pláži, když se vrátím, piju doma maté, začínám se připravovat – i když už jsme hráli mnoho představení a jdu do divadla. Po představení, místo toho, abych šel na večeři do města, vracím se domů, dám si rychlou svačinu a vstávám v sedm ráno a jdu s kluky k moři.
Vidím, že berou lekce surfování.
To je pravda. Mají dvouměsíční surfovací tábor ve škole Martina Passerriho. Je to první léto, kdy si vzal děti na starost. Je velmi důležité, aby se učili od učitele, aby se vyvarovali špatným návykům. Chtěli jsme zjistit, jestli se jim to bude líbit. Koneckonců, mohlo by se stát, že by se jim to nemuselo líbit, ale všem třem se to líbí. Takže je pěkné spolupracovat s nimi ve vodě. Jsou to šťastní kluci. Stává se, že se hádají jako všichni ostatní bratři. Ale dotkněte se jednoho, a budete muset jednat se všemi třemi.
Jaké hodnoty je učíte?
Přibližně stejné jako ve všech rodinách. To je to, co chceme našim dětem dát. Nevíte, jak dlouho budou s vámi. Měli jsme štěstí. Věříte tomu, co nás naučili naši rodiče. Učíme děti, aby před tím než odejdou, něco světu dali.
Myslíte si, že je důležité dát dětem hranice?
To se časem mění. Není to těžké. Můj otec mi vždycky říkal, že je můj otec, není můj přítel. A ještě měsíc před jeho smrtí mě ujistil, že jsem jeho nejlepším přítelem. Dnes dětem říkám, že jsem jejich přítel, ale musím je vychovávat.
Máte s Mariou nějaké role?
Máme moderní rodinu. Maria je zázrak. Máme opravdovou matriarchii! Ne! To je vtip! Žádná nadvláda.
Chtěl by jste mít více děti?
Není to v plánu.
Mnoho z toho, co říkáte, že jste se naučil ze své nemoci…Někdy se zdá, že víte víc…
Říkám to jen tehdy, když se mě lidé ptají. Pokud ne, preferuji mlčení. Pokud mluvím, nemůžu poslouchat. Vždycky jsem rád říkal, že darování krve zachraňuje životy.
Dva roky nejste v televizi. Jaké jsou vaše plány pro letošní rok?
Pokračuji v práci na své hudbě se skupinou The blue light orchestra. V dubnu se vypravíme na turné s hrou Madisonské mosty a to do velkých měst, do Chile a Uruguaye. Mám také další divadelní projekty na konci roku. Rád bych to opakoval každé léto v mém životě.
Co je na Madisonských mostech zvláštního?
Je to příběh, který se lidí dotýká, není depresivní. Když člověk přijde do divadla, jeho představivost pomáhá vyprávět příběh.
Člověk vstoupí do haly a přemýšlí o filmu…
To je výzva. Přemýšlel jsem o tom. Clint Eastwood a Meryl Streep jsou kultovní postavy filmu. A jeden z nich byl režisérem. No…ale…ale stejně do toho jdeme! A vidíte, jak dobrá je Araceli. Velmi se nám daří. Hrajeme společnou sezónu. A to zavře ústa těm, kteří říkají různé věci. Koneckonců, někdy, když se pokoušíte zapírat, přijdou pomluvy. Upřednostňoval jsem, abych slova říkal dobře. Jediná pravda je realita.
Myslíš si,
Anavi, že by to šlo bez
každoročního videa? U mě tedy
ne! Vždycky dostaneš ty speciální
narozeninové slova od toho
nejlepšího. Od našeho
Facunda. Takže užívej si
celý dnešní den, je jen tvůj :)
Video stáhneš
zde.