Your browser is not Javascript enable or you have turn it off. We recommend you to activate for better security reason
Třetí část rozhovoru
Další týden, další odehraná představení, a opět žádný materiál. Takto to vypadá posledních 14 dní. Facundo měl i tento týden, jistě velký úspěch s Madisonskými mosty ve Villa Maria a v Carlos Paz. Jen to nemáme zdokumentované.
Ale nevadí, mám tu pro vás instagramové příspěvky z tohoto týdne. Pokud jste si někdy přáli vidět Facunda v posteli, teď máte možnost. Sdílel svoji rozespalou fotku s popiskem "Dobrý den". A také něco pro fanoušky jeho dětí. Dnes je to "tajemná" fotka Indii:



A pokud už čekáte na další pokračování rozhovoru, dočkali jste se! Samozřejmě mám pro vás další část z televize Publica. A ještě vás další části čekají, budu se snažit o to, aby to bylo co nejdřív:

MP: Náhodnost, náhoda v životě. Koneckonců z tvojí nemoci vidíš neviditelnou cestu, vlákno, které tě vede k herecké profesi. Tvoje matka ti začala dávat masáže, naučila se masírovat. Stala se profesionálkou a ve vašem domě se objevila Betiana Bloom.
FA: Objevila se Betiana. Od roku 1987 studovala divadelní umění s úžasnou učitelkou, která stále učí, její jméno je Alicia Muzzio. Na škole Lasalle. Pracoval jsem s ní. V roce 1987, 1988, 1989. Potom jsme spolupráci přerušili. Celý příběh začal nemocí. Moje matka měla studio v Tucuman a Rodriguez Peňa. Často jsem tam chodil, zatímco moje matka pracovala. V tomto studio maloval také obrazy můj strýc.
MP: Ano, ano.
FA: A on kreslil, a já jsem seděl ve vedlejší místnosti a také kreslil, protože jsem se chtěl stát kreslířem. Během všech procedur. Jednoho dne přišla na masáž Betiana. A moje matka ji říká: Víte, můj syn studuje divadlo. Je tamhle, za dveřmi. Chce se stál kreslířem a má opravdu rád divadlo. A Betiana se podívala na mou matku, které bylo 38 let, byla asi ve stejném věku a říkala: Chci se s ním setkat. A otevírali se dveře. A když se dveře otevřeli, objevila se Betiana: Dobrý den. Poslouchej, dávám divadelní lekce. Chci, abyste na ně přišel. – Dobře. A šel jsem brát lekce od Betiany. Začal jsem s ní studovat. A už jsem se nezastavil. V roce 1993 mi volala, já už jsem se uzdravil. Částečně – musel jsem počkat dalších pět let. A ona mi volá a říká: Na Kanálu 13 probíhá casting. Řídí jej Alberto Ure. Hledá herce, hudebníky, zpěváky a tanečníky. Můžete jít a kromě tance předvést všechno, co potřebuje. Tak jdu, jdu tam ve své zelené bundě a se saxem na rameni. A začnu s castingem. Každý den, kdy casting skončil, nám bylo řečeno: Zítra uděláme sonet. Šel jsem rovnou domů za Betianou, aby mě připravila na sonet na další den. A takhle to šlo každý den po dobu dvou týdnů. Bylo nás tam tři a půl tisíce! Tři a půl tisíce dětí. Byli tam všichni. A když jsem vstoupil do studia Kanálu 13 a viděl ty klasické tanečníky a hip-hopové tanečníky s takovými bandážemi…
MP: Ano, ano…
FA: A komorní hudebníky…A já jsem byl pouliční saxofonista z metra. A byli tam herci. Všichni se zahřívali a shromáždili se ve skupinách. Byli tam Damian di Santo, byla tam Nancy Duplaa. A všichni jsem se tam shromáždili. Byla tam Victoria Onetto, Vera Fogwillová. Začali jsme se tam scházet. A jednoho dne přišel producent. Zbývalo 50 lidí. A on říká: Pojďte sem. Ty, se saxofonem. Kde hraješ? – V metru. „Na jaké trase?“ – Na trase D Santa Fe a Puyerredon. „Říkal jsem ti, je to on!“ Říkám: Cože? Vysvětlete mi to. A někam mě vedl. Ukázalo se, že autor Leto Espinosa napsal Canto Rodado, na což se vedl tento casting. Jednalo se o každodenní seriál o mládeži… Psal o umělecké škole. Byl pověřen, aby napsal scénář seriálu, a uviděl blondýna, který hrál v Santa Fe a Puyreredonu…
MP: A to jsi byl ty.
FA: On žil nad touto stanicí a psal o umělecké škole. Řekl mi: Podívej, Facundo, napsal jsem to o tobě, postava se jmenuje Ramiro, hraje v metru na saxofon.
MP: No, to je neuvěřitelné.
FA: Neuvěřitelné. Neuvěřitelné. Byla tam Marikena, Mariekana Rier, s níž jsem později pracoval. Bylo tam hodně lidí. A všichni měli čistý list.
MP: Takže napsal tuto postavu poté, co vás uviděl v metru a ty jsi přišel na casting?
FA: Je těžké tomu uvěřit, ale byl jsem tam, viděl jsem to. A viděl jsem Pabla Koolella, byl tam jako pomocný producent. Zabýval se výrobou: pojď sem, ty – tam. Ty, které teď jmenuju prošli. Bylo to něco jako operace Triumph.
MP: Ano, ano.
FA: Pouze bez telefonování.
MP: Sláva.
FA: Je to působivé. A nejúžasnější bylo, že to bylo moje místo, chtěl jsem to dělat. To je to, co chci dělat! Chci to udělat, chci psát, chci malovat. A nikdy jsem se nevzdal. Je pozoruhodné, že mi to od dětství bylo jasné. A už jsem se nevzdal.
MP: Jasně.
FA: Nikdy jsem se nevzdal!
MP: A tady byla spojena náhoda s usilovnou péči? Je to tak?
FA: Tohle všechno je velmi spojeno se životem. Pak se schováváme za univerzitami, ale je to život. Život je náhoda, zesílená velkým úsilím. Nebo naopak! Hodně úsilí nepřijde náhodou. Nevím, jestli existuje tolik životů s tak jasnou sekvencí: rozhodnutí, úsilí a hle – dosáhnete svého cíle. Jsme na to připraveni. Ale mě se stala přinejmenším vždycky nějaká náhoda, byl jsem veden životem a nehnul se. Byl jsem nesen životem.
MP: Takhle je to v pořádku. A zde začíná vynikající kariéra, úspěšné projekty, díky nimž jsi se proslavil po celém světě. Polsko, Izrael, Rusko. Něco velmi neobvyklého se mi stalo s Řeckem. Jednou jsem s tebou vedl rozhovor pro rádio. Zavolal jsem, že s tebou dělám rozhovor. A najednou si mě oblíbili v Řecku! Mnoho z nich přišlo na návštěvu do Argentiny. Tato cena není stejná! Ve skutečnosti.
FA: Ano, není stejná. A můžeme jen děkovat. Jsem velmi vděčný. A díky tomu děkuji s velkou radostí. Děkuji vám za všechno. Dnes se dívám zpátky a můžu jen děkovat. Dokonce i za hrozné věci, kterými jsem musel projít stejným způsobem, jako všichni lidé musí projít nějakými hroznými věcmi. Ale dali mi příležitost dokončit některé budoucí etapy, dali mi možnost poděkovat. A všechny ty hrozné věci měly smysl, když došlo na pozdější události, které mi umožnili nakreslit linii, pochopit nebo dělat něco dobrého pro budoucnost. Mezi touto dobou, se seriály vysílali po celém světě. A jednoho dne začali existovat sociální sítě a začal jsem přijímat zprávy z Řecka.
MP: O tebe se velmi zajímají – v Izraeli, Rusku…
FA: Ano! Jsou to nádherné příběhy! Dnes na sociálních sítích, a dokonce i dříve s globalizací, televizí…Nikdy bych nevěřil, že seriál, na kterém jsem pracoval, budou vysílat po celém světě. A pak, že budu mít to štěstí a ostatní seriály na kterých jsem pracoval budou mít stejný úspěch! A další! A další! No, tohle se stalo…
MP: Ano, Ano.
FA: Něco dobrého se stalo, něco krásného. A teď mohu navštívit tato místa a poděkovat jim. Děkuji.
MP: A jaký je tvůj život dnes? Upřednostňuješ samotu? Dáváš přednost tomu, abys byl s rodinou, velkou rodinou s příbuznými?
FA: No, od všechno trochu. Nyní mám turné s divadlem…
MP: Ano.
FA: Představení s divadlem mi umožňuje organizovat svůj čas, abych mohl pracovat, a současně v týdnu vstávat se svou ženou a vzít děti do školy a snídat s nimi. Tohle jsem v dětství neměl, protože můj otec pracoval pořád ve své kanceláři. Pracoval velmi tvrdě a já jsem byl celou dobu s matkou. Chápete? Takže tohle chci dnes dělat…A opravdu to dělám rád…Když jsem byl starší, bylo mi 15 let, můj otec odešel z práce v soudnictví, protože mě poslali k psychologovi a řekli mu – můj otec šel zjistit, co se děje – tak mu bylo řečeno: Ten kluk potřebuje otce. – Dobře. A co udělal? Odešel ze soudnictví. Na tohle se připravoval celý život. Z malého úředníka k soudci! A víte, co můj otec udělal? Odešel z funkce soudce, aby strávil více času se svým synem. Koupil rakety a řekl: Jdeme si zahrát tenis. A začal hrát tenis, abychom mohli dělat něco společně. Řekl: Koupíme rybářskou síť. A všichni jsme jeli do Miramaru, na molo, kde ryby brali hodně. Neměli jsme tu největší síť, ale byli jsme rodina, která přišla společně. A můj otec vytáhl malou rybku, vytáhl celou síť na molo a my jsme se tam všichni shromáždili se všemi našimi přáteli, jako je to v „Plotu“ od Toma Sawyera.
MP: Ano, ano, ano.
FA: Celé rodině se povedlo chytit nějakou rybu. Říkám, co jsme se společně naučili.
MP: Našli jste společnou činnost.
FA: Víte, můj otec mohl říct matce: Poslouchej Matilde, co budeme dělat? Říkali, že potřebuje otce. Zkusíme odjet na víkend“ Ale on odešel od soudu!


21.07.18 * 6 názorů


majka528: Katy, moc ti děkuji za dnešní aktuálku, za další část rozhovoru. Hned zrána jsem si ho nenechala ujít, musela jsem si ho hned přečíst. Odpoledne jsem si k němu sedla znovu a přečetla ho ještě jednou /a určitě se k němu vrátím víckrát/, protože rozhovory s Facu jsou nádherné. Mám dojem, že tento rozhovor je nejdelší jaký kdy poskytl a mapuje skoro celý jeho život. Jak dětství, dospívání, nemoc, hraní atd. A i když o jeho životě vím hodně, tak vždy tady najdu něco nového. A Facu říká pravdu, že život je náhoda, a asi mu to bylo vše osudem předurčeno. Jak pomoc Betiany při začátku herectví, tak předtím hraní v metru s kamarádem a pak velmi úspěšné seriály, které dovršily jeho kariéru, i když jistě v tom bude pokračovat. Nyní hraje v úspěšném představení MM a tato hra slaví úspěch všude kam zavítají. Novinkou pro mě bylo jak jeho otec odešel ze zaměstnáni a věnoval se svému synovi v době, kdy to on potřeboval, ale co by neudělal rodič pro své milující dítě. Je škoda, že Facu už roky nehrál v žádném seriálu, naposledy si zahrál v Noche y Dia a to je už 4 roky. Zahrál si před pár lety malou roli ve filmu, ale to je pro mě dost málo, ráda bych ho viděla hrát v něčem větším. Ale Facu podle toho co říkal v rozhovoru tak se hodně věnuje své rodině, chce jim být nablízku a vždy při nich. ¨
Moc pěkná fotka je jak Facu leží v posteli, vypadá na ni moc pěkně a hlavně šťastně. Fotka Indie je taková tajemná, je poznat, že roste do krásy své má mámy. A že představení MM mělo úspěch tak o tom vůbec nepochybuji, i když je škoda, že z nich nejsou nikde vidět žádné fotky a o videích ani nemluvím.
Katy, velké DÍKY za vynikající překlad, čte se to moc pěkně. Určitě jsi s tím měla hodně práce a strávila moře času, moc ti za to vše děkuji, jsi zlato.
Přeji všem pěknou neděli.
Soňa: Opäť jeden z Facundových rozhovorov, kedy nám pootvoril dvere do svojho súkromia. Ja som si myslela, že Facu bol taký herecký samouk. Teraz vidím, že jeho matka nenechala nič na náhodu. Určite k Facundovmu úspechu prispela veľkou mierou spomínaná herečka Betiana, ktorá mu pomohla pri štarte jeho kariery. Ale nesporne pri tomto štarte zohral veľkú úlohu i Facundov talent. Facu mal šťastie, že pochádza z pomerne solventnej rodiny, mal predsa ten svoj rozbeh trošku ľahší, nemusel sa tak ťažko prebíjať životom. Aj mne tak ako Majke chýba nejaký ten nový serial. Divadlo je divadlo, ale tie serialy sú predsa len lepšie, nakoľko tam sa môžeme z Facunda vytešovať o niečo viac. Škoda, že Facu spomína stále len Izrael, Rusko a Grécko. Je síce pravda, že tam má určite väčšiu fan základňu, ale myslím si, že i my štyri fanúšičky by sme mu vedeli spraviť program na ktorý by určite nezabudol do konca svojho života. Naozaj by ma zaujímalo, že keby tak Facundo prišiel na Slovensko a do Čiech, koľko fanúšikov by tu mal. Predsa len jeho sláva už trochu upadla a mladšia generácia ani moc netuší kto Facundo Arana vlastne je. Katy veľká , veľká vďaka za tvoju prácu. Musela si na to vynaložiť určite veľa úsilia a hlavne toho drahoceného času, ktorého je vždy tak málo. Veľmi si to cenním. Prajem krásny letný týždeň. Užívajte si ho v pohode.
Soňa: jaj, zabudla som na fotky. Facu je v tej posteli taký zlatý. Ako len závidiím Márii, že sa môže každý deň zobúdzať po jeho boku. Musí to byť úžasné. Ráno sa prebudiť a Facu vedľa, rozospatý, no niečo fantastické. /ešte dobre, že mi nanžel nechodí do môjho počítača/. Ale na tejto stánke môžem snívať aj o spoločných ránach s Facundom. A to je práve to, čo na tejto stránke
milujem. Tu sa môžem podeliť o svoje tajné sny a priania. Z Indii sa stáva mladá slečna a naozaj je veľmi podobná Márii. Je šťastie mať takých rodičov ako majú tieto deti.......
Katy: Opět, moc rádo se stalo. Jsem moc ráda, že si sem chodíte odpočinou, tak jako psala Sonička...snít a vůbec, že se dostanete prostřednictvím této stránky do jiného světa...do Facundova světa :) Moc mě tyto slova těší. Obě jste napsaly vyčerpávající komentáře, že nevím, co mám k tomu rozhovoru dodat. Ani já jsem nevěděla, že jeho otec odešel kvůli němu z práce! To mě velmi překvapilo, to je snad poprvé, kdy to někde zmínil. Taktéž mě mrzelo, že mezi zmíněnými zeměmi nebyla ani SR ani ČR :( Není nás asi tolik, jako ruských fanoušků, ale nemyslím si, že je nás tak málo. Já myslím, že kdyby sem přijel na koncert do menšího sálu (které má raději než ty ohromné), že ho tu vyprodá! Nehledě na to, že by třeba přijel i někdo ze Slovenska, že Soňi a Anavi? :D Asi nejsme tak světoznámé, co už no. Hlavní je, že se mu daří. Na co sáhne, to mu jde. I když, taky se přikláním k názoru, že bych ho zase po dlouhé době chtěla vidět v televizi. Toho materiálu je potom mnohem víc, novinky se píšou líp a tak podobně. Ale jsem ráda, že dělá to, co ho baví :)
Ještě dvě části rozhovoru vás čekají, holky! :) Nevím, jestli to bude během týdne, těch informací je teď dost málo, takže si to možná budu šetřit na nedělní aktuálky, ale ještě nevím! :)
Užívejte si letního týdne a díky za komentáře :)
majka528: Soni, já měla stejné myšlenky jako ty, když jsem viděla fotku Facu v posteli, vypadá úchvatně. Také jsem v duchu záviděla Marii, že může být tam s ním a probouzet se vedle něho. A máš pravdu, že tady na této stránce je to fajn, že o tom můžeme psát a snít a sny jsou to moc pěkné.
Katy, to nevím kolik by se v ČR nebo SR sešlo fanoušků, kdyby sem Facu přijel. Když se bavím s lidmi, tak mnoho o něm vůbec neví a nic jim ani neříká. Podle mě je na vině i to, že ty dva seriály co Relax dává tak natočil už před mnoha lety a ty novější o nich se tu ani nepsalo. A poslední roky nenatočil nic, poslední rok a půl se věnuje divadlu a občas koncertu a podle mě je to škoda. Ale respektuji ho, je to jeho rozhodnutí a jeho život.
Katy, ty poslední dvě části rozhovoru sem dávej postupně a v neděli, protože těch novinek je fakt málo, jen občas se něco objeví na jeho twitteru. Jsi úžasná v tom, že jsi tak krásně přeložila ten jeho dlouhý rozhovor, za který ti moc a moc děkuji.
Přeji všem pěkné dny.
anavi: Óóó, Facu nás už pozýva aj do postele? Idem! Samozrejme na rozhovor a maximálne objatie. :DD No hoci ma Indiine rukavičky nesmierne očarili, na Facundov úsmev nemajú.
Totosom musela napísať sem. A tiež trojnásobné ĎAKUJEM Katy za aktuálku aj preklad.
Name:
Web:

Powered by CuteNews