Vzhledem k přetrvávající karanténě jsem se rozhodla dnes aktuálku věnovat úplně jinému tématu. Zavzpomínejme na telenovelu, která naplno rozjela Facundovu kariéru na Divokého Anděla.
Ale, podíváme se na ní z novodobého pohledu protože tento týden, přesněji 20.dubna uběhlo už 21 let od premiéry této jedinečné telenovely. K této příležitosti Facundo poskytl krátký rozhovor pro časopis La Nacion, kde na natáčení trochu zavzpomínal. Přináším vám překlad článku:

Uběhlo již 21 let od premiéry telenovely s největším počtem diváků Muněca Brava. Telefe při příležitosti dvou desetiletí začne telenovelu vysílat dnes večer. Hlavní herec Facundo Arana vypráví pro La Nacion, co říká na to, že se Muněca Brava opět stává nejžádanějších programem: "Byl jsem potěšen, že se stal nejžádanějším programem. Hlasování bylo velmi obtížné protože v posledních třech desetiletích Telefe vytvořilo mnoho úžasných, prestižních a skvělých programů."

Herec vypráví, jak získal nabídku: "Přišlo to z rukou Marcela Raye, mého zástupce, přítele, učitele, bratra a téměř otce. Hrál jsem v Chiquititas a Marcelo se sešel s Gustavem Yankelevičem, kterému řekl: "Už máte hlavního herce do příběhu, který připravujete, ale stále vám to nedochází. Už pro vás pracuje, tohle je Facundo." A tím pádem si uvědomil, že už našel svůj pár a byl šťastný."

Arana si vzpomíná na maratón natáčení, v té samé době hrál také v Chiquititas: "Některé natáčení se odehrávalo ráno, jiné po obědě, učil jsem se text mezi tím. Spal jsem v Telefe nebo v autě. Ráno mě probudila ochranka, dal jsem si maté a začalo se natáčet. Neměl jsem čas jít domů, osprchoval jsem se v šatně a pokračoval v práci."

Toto úsilí stálo za to, protože se Muněca Brava stala velkým úspěchem nejen v Argentině, ale také ve více než 60 zemích světa, jejichž jména hlavní herci ani neslyšeli. "Na letišti v Číně se mi stal neuvěřitelný zážitek." - vzpomíná Arana. "Pamatuji se, že mě zastavil chlápek z Turkmenistánu a byl ohromen, protože právě sledoval tuto telenovelu. Nemohl uvěřit, že hlavní postava před ním byla o 20 let starší. Byl jako Eternavt, který přišel z budoucnosti."

Muněca Brava se nestala ohněm jen pro celou generaci, ale také pro každého, kdo se jí účastnil. Herci a herečky, přestože prošli dlouhou, klikatou profesionální cestou, uchovávají tento seriál ve zvláštním koutku svého srdce. "Byl to tak úžasný projekt, že se stále usmívám, když o něm mluvím. Vzpomínám si, když jsme jeli do Uruguye, abychom ho zpropagovali, byli jsme v klubu, kde bylo postavené jeviště, abychom mohli zpívat píseň ze seriálu. Naty stála uprostřed pódia, já jsem byl na boku se saxofonem. Náhle se otevřeli dveře a tolik lidí se tam seběhlo, že se celá scéna otřásla. Naty se na mě podívala a říká: "Co mám dělat?" a já odpovídám: "Tak začni zpívat". Pro nás všechny přítomné to byl úžasný okamžik štěstí. A pak jsem si uvědomil, čeho jsme dosáhli." Shrnuje Arana.

Takto na natáčení vzpomíná po více než 20 letech Facundo. A co vy? Jak vy jste prožívali první sledování této telenovely? Byl to ten okamžik, kdy jste si řekli, toho chlapa musím poznat víc? Klidně se svěřte do komentářů :)

majka528: Katy, děkuji moc za dnešní aktuálku, která je jen a jen věnována vynikajícímu seriálu a to Divoký anděl. Ani se nedivím, že vyhrála tato telenovela jako nejlepší seriál natočených v posledních 20 letech. Já na tento seriál vzpomínám velice ráda, byl a je výborný, bezvadný, perfektní a má vše - romantiku, lásku, humor, vtipné scénky a trochu i toho napětí. To není ani možné, že je už to tolik let, kdy se to promítalo poprvé v televizi, ale ty roky letí. A věřím, že i herci mají na toto natáčení hezké vzpomínky. A když na tu dobu vzpomínám já, tak se přiznám,že jsem se na něj nedívala od začátku, nevím proč, asi proto, že nemám moc ráda seriály, kdy to stále pokračuje a to pak nutí člověka na to koukat i příští a další dny. Radši jsem se asi dívala na filmy a seriály, které byly vždy ukončeny v tom samém díle. Ale všichni kolem mě vykládali o tomto seriálu, o drzé služce a že jsou tam vtipné scénky a to mě tak zaujalo, že jsem se na DA začala dívat a to asi kolem 60 dílu a pak jsem nepřestala a vždy netrpělivě čekala na další díl. A ten zájem jsem o něj měla s kratšími přestávkami stále. Facu mě v tom seriálu velmi zaujal, moc se mi líbil,a je do dneška charismatický, krásný a sympatický člověk s velkým šarmem. V té době bylo ale velmi těžké o něm něco sehnat a najít, v té době nebylo ještě ani možné /u mě/ mít doma počítač a tak se to vše těžko hledalo. Ale po nějakých pár letech už to bylo v hledání lepší a to jsem se snažila najít o něm něco sama, ale bylo to velmi složité. A pak, když začaly dávat v televizi tento seriál znovu a stále ho opakovali po sobě, tak jsem ho vždy sledovala s velkým nadšením a potěšením a vůbec mi nevadilo, že se to opakuje. Je to výborný seriál a stále umí okouzlit a pobavit. To je ve zkratce vzpomínka na tu dobu před těmi 20 lety.
Katy, jsem moc ráda, že jsem našla tu tvou stránku a nemusím pracně nic shánět sama, to mi dalo vždy zabrat a stejně jsem toho našla málo. Proto moc ráda sem chodím a máš za to ode mě velké DĚKUJI a další DĚKUJI za dnešní aktuálku.
Přeji všem hezké dny a doufám,že už brzo bude vše v pohodě.

Katy: Vyčerpávající a skvělý komentář, Majko. Děkuju ti za tvoje připomenutí na tuto skvělou telenovelu. Já musím říct, že jsem tuhle aktuálku tvořila s obrovskou chutí a zaujetím. Já se neskutečně ráda vracím v čase a nejraději snad do dob Divokého Anděla. Protože tam pro mě opravdu přišel ten zlom, kdy jsem začala pátrat po tom, kdo to je Facundo Arana. I když se u nás tato telenovela začala vysílat až po roce 2000, od té doby mě to zaujetí na tohoto člověka drží! Takže je to nějakých 18 -19 let (Je to možné?! :D) Já jsem začala koukat hned od začátku. Musím říct, že mě upoutávky tak upoutali, že jsem nemohla odolat. Nebyla to první telenovela, co jsem v té době viděla. Ale, skoro jako jediná vyčnívá až do dnešní doby. Takže já na tuto telenovelu nedám dopustit ani dnes. I když už telenoveli nesleduji a už se točí úplně jinak, než před lety. I tak je na ní něco speciálního a vždy bude. Asi hlavně to, že v ní hrál neodolatelný Facundo Arana :)
A já jsem moc ráda Majko, že jsi se téhle stránky dopátrala. Neumím si představit, že bych tě tu neměla. Taktéž ti patří veliké DĚKUJI :-*

majka528: Katy, já pamatuji,že v té době jak začali vysílat u nás Divoký Anděl, tak v té době šlo u nás hodně latinskoamerických seriálů. A je zajímavé, že jedině co si nejvíc z té doby pamatuji, je Divoký Anděl. Ostatní už jsem úplně zapomněla a i když je hodně teď opakují tak mě vůbec nic neříkají. Ale DA byl k zapamatování a myslím hlavně i kvůli tomu,že tam hrál Facu s Naty. Hodně se spolu doplňovali a nejvíce se mi líbily scénky a díly, kdy se jak se říká hecovali. Byla jsem z toho vždy hodně natěšená a hodně jsem se u toho nasmála a pobavila. A ráda jsem se dívala na něj vždy, když ho dávali. Facu byl okouzlující a hned mě zaujal,že jsem také po něm pátrala, kde se dalo, ale tehdy těch možností nebylo tolik jak je teď. Jsem ráda, že se můžu vždy podívat kdy chci a vždy se dívám s potěšením.A ještě radši jsem, když můžu přijít sem na tvou stránku, za kterou ti moc a moc DĚKUJI.

Katy: Zcela určitě si tuto telenovelu pamatujeme proto, že měla skvělé obsazení! V prvním komentáři jsem se tak vrátila v čase, že jsem vůbec nic neřekla k tomu rozhovoru :D Docela mě překvapilo, že Facu v té době dělal ještě na Chiquititas. To je taky věc, kterou jsem do dneška nevěděla. Ale, to že na ní do dnes rád vzpomíná, to mě nepřekvapuje. Musela to být pro něj skvělá doba :) V dnešní době se ke všemu dostáváme mnohem líp, máme mnohem víc informací. Ale za sebe musím říct, že bych se vrátila do dob divokého anděla. Méně možností, ale lepší doba. I tak bylo skvělé si takto zavzpomínat. Díky Majko, že jsi vzpomínala se mnou :-*

anavi: Ospravedlňujem sa, žereagujem s týždňovým meškaním, ale konečne som si mohla užiť prítomnosť syna domov. Tak som si dala úplnú pauzu od všetkých médií. Oto viac ma to teraz mrzí, še tu je taká PERFEKTNÁ aktuálka. Toto vidím na viac komentov, ja to do jedného nezmestím. Začnem OBROVSKÝM POĎAKOVANÍM tebe Katy, že si nám preložila rozhovor. Tak úplne ma šokovalo, ako ten Facu dával, nocovanie v aute alebo priamo v Telefe, maratóny natáčania DA a zároveň ešte aj Chiquititqs, žasnem. A to už niekde rozprával, že koľkokrát boli na pľaci 14 hodín denne. tak to je jednoducho vášeň a určite sa tým museli baviť, že to vydržali a vásledok... bez pochýb skvelý. Spomínam si, že v DA mali oslavu milénia, preto je pre mňa ľahké zapamätať si, koľko rokov odvtedy ubehlo. Ale som si to neuvedomila, a preto som veľmi veľmi rada, že si nám to Katy pripomenula. takže ešte raz ĎAKUJEM!!!

anavi: A teraz moje stretnutie s DA.:DD Keď mám o tom hovoriť, vždy mi to príde úsmevné. Ako ste spomínali, išlo vtedy veľa telenoviel a mne Majka, tiež lizlo na nervy to vlečenie času v nich. Navyše som bola učiteľka a v týchto kruhoch sa telenovely pokladali za trápne s nízkou výpovednou hodnotou, tak som nimi tak trochu opovrhovala. U nás DA sledovali ako prví manžel sdcérou. Muž tak bol naučený z domu, že si po práci sadne k telke a je jedno, čo tam ide. A išiel DA. Ale často som z kuchyne počula veselý smiech. Samozrejme som sa hnevala na to, že čumia do telky a ja neviem, čo skôr urobiť, aby fungoval chod domácnosti. No aj tak ma z času na čas zavolali, že tátá telenovela je iná a fakt sa dá na ňu pozerať. Nuž som si sadla na operadlo fotelky a uvidela Iva. .. Joj, ako som ja len letela na mužov s dlhšími vlasmi a veru ma hneď zaujal. Práve bežal úsek, keď sa chceli Ivo a Mili tajne zosobášiť, no uznajte, hneď ma to chytilo. Následne scény z opusteného domu a už ma celý seriál dostal.:DD

anavi: Odvtedy to bola jediná 45 minútovka za deň, kedy som si mohla sadnúť a oddýchnuť a to s veľkým potešením. Medzi priateľmi a kolegyňami som sa k tomu veľmi nepriznávala, lebo som sa za to trochu hanbila. Ale žiakom v škole (mala som vtedy perfektnú triedu) som sa v istej chvíli zdôverila, že ho pozerám a že Ivo sa mi veľmi páči. Pozerali ho samozrejme aj mnohí z nich. :D Odvtedy mi začali nosti obrázky Iva, Mili aostatných hercov a tiež časopisy, kde boli s nimi rozhovory. takže informátorov som mala ajajáááj. :D V tomto sú deti úžasné. Po vyučovaní sme sa o DA často rozprávali, alebo keď som zastupovala v družine. Súto veľmi príjemné spomienky. Z tých časopisov som sa čo to dozvedela aj o Facu a hneď ma očaril aj svojim duchom. jeho životný príbeh ma chytil sa srdce a navždy si získal moju priazeň, ktorú svojimi skutkami umocňoval. Jedna zo žiačok mi dokonca napálila CDčko Natalie Oreiro a na rôznych vystúpeniach prezentovali tančeky na jej piesne. takže tento seriál ma sprevádzal nielen doma ale aj v práci.

anavi: O tomto seriály by som vedela rozprávať donekonečna, isté je však, že ma naučil oddychovať, ja som dovtedy nepoznala pocit sadnúť k telke a vypnúť. Priniesol mi veľa zábavy, dojatia. Niektoré scény som doslova prerevala. Facu ma ako človek inšpiroval v mnohých veciach, a tak ovplyvnil aj môj život. Seriál ma priviedol k latinskoamerickým rytmom, ktoré milujem a vždy keď počúvam španielske piesne, buď ma to rozveselí a roztancuje alebo zrelaxuje tak, že sa cítim ako pri mori. Tiež ma naučil vyjadrovať seba, svoj vkus a hlavne som vďaka nemu získala fantastické virtuálne kamarátky, vás dievčence. V období krízy tejto stránky ma oblievala hrôza, že by to malo skončiť, preto som veľmi vďačná, že si to Katy, ustála.

anavi: Ešte predsa niečo, spomínam si na scénu, ktorá bola pre mňa najdojímavejšia. Ivo sedí v kuchyni, príde za ním Mili (ako vždy si dať pohár mlieka pred spaním). Je to deň pred jeho svadbou s Florenciou. Akoby sa chce naposledy uistiť, či by to mohli dať znovu dokopy slovami: Mili, keby si chcela... ale Mili si myslí, že je jeho sestra, tak ho odmietne. Odíde a dajú záber na plačúceho Iva a spomienky na opustený dom. No koniec, revala sooom totálne. Medzi tými veselými príhodami by som si dlhšie vyberala. Ale spomínam si, že som sa veľmi bavila, keď išli na poľovačku a akože hrali milovacie scénky v hoteli v izbách, alebo tie ich stávky, tiež Ivove rozhovory s Bobim o Mili, karanténu, Ibizu... Milovala som taktiky madam Angeliky, keď pomáhala Ivovi a chcela ich dať dokopy ako ich raz zamkla v izbe. Slzičky dojatia a úžasu padli na večeri v reštaurácii, keď bola Mili v rozprávkových šatách, keď ju Ivo požiadal o ruku. A čo vy, aké sú vaše obľúbené scény? Alebo čo vás najviac rozplakalo? Možno mi pripomeniete niečo, na čo som pozabudla.
Katy, ďakujem, že som sa tu mohla takto vykecať. :DD

Name:
Web: