17. březen je za námi, jdeme se tedy ještě jednou a detailněji věnovat Facundovi na Slovensku. Začnu samotným dílem show 2 na 1. Pokud někdo z vás neměl to štěstí a neviděl to v televizi, a nebo prostě jen chcete mít tento díl uložený už navždy ve svém PC. Můžete si ho celý stáhnout zde.

To ale není z jeho návštěvy všechno. Před odjezdem ještě poskytl pár rozhovorů, které se tento týden dostali na světlo světa. Například televize Markíza s ním udělala devítiminutový rozhovor, na který se můžete podívat tady. Totéž stihl i časopis Nový čas, jejich otázky čtěte zde. Dominika Kavaschová byla hostem Telerána, poté co byl odvysílaný díl 2 na 1. I tam ještě přišla řeč na Facunda. I tento rozhovor vydal časopis Nový Čas. Kdo by preferoval video rozhovor, tak na ten se můžete podívat na Facebooku.

Nešlo by to ale ani bez fotek a videí! Ve fotogalerii na vás čeká 16 fotek z natáčení 2 na 1! A jak jsem slíbila sekce Facundo na Slovensku je taktéž doplněná. A to hlavně o jedno speciální video, které jste už jistě viděli. Je to jeho pozdrav pro Slovensko. Najdete ho tam rovnou ke stažení. Nicméně celá sekce je doplněná dalšími informacemi a výše zmíněnými rozhovory. Pokud jde o rozhovor pro časopis Nový čas, tak i ten je uložený v psané podobě v rozhovorech. Pokud by se někomu nechtěl stahovat celý díl, pro toho jsem vystřihla pouze část s Facundem, která má přibližně 10 minut. Taktéž ji najdete v sekci. A abych vám přinesla i něco z tohoto týdne, tak to je to poslední video nahrané ve videích ke stažení. Facundo ho nahrál včera do svých instastories. Poděkoval v něm psanou slovenštinou za návštěvu.

Facundo naplno začíná prezentovat svou knihu. Začal s tím už minulý týden v rádiu Mitre, tento týden uvedl svou prezentaci v programu Teleshow. Nebyla řeč jen o knize, nicméně byla hlavním zdrojem tématu. Rozhovor byl dlouhý, nějaké výňatky jsou dostupné i na videu. Nicméně ty nejdůležitější otázky vyšli i písemně v novém rozhovoru! A ten už na vás čeká přeložený v sekci rozhovory.

Pokud už jste po všech těch článcích, tady přeložených příbězích zatoužili po svém vlastním výtisku Facundovi knihy, už ji můžete mít doma! A to za necelých 9 dolarů (přibližně 200 Kč), tedy pokud vám stačí vydání e-knihy a oplýváte znalostí španělštiny. Tento týden se už totiž prodává i na portálu, který je nám dostupný. A to na Amazonu.

A nakonec jedna dobrá slovenská zpráva! Už se konečně ví, kdy se odvysílá díl slovenské show 2 na 1, ve které vystoupil Facundo. To magické datum zní 17. března ve 20:30 na televizi Markíza.Tedy příští čtvrtek! Pokud chcete být překvapení, pro koho svou návštěvu podnikl, nečtěte teď následující řádky! Ale, pro ty, kteří už to nemůžou vydržet, to napíšu. Facundo přijel potěšit herečku Dominiku Kavaschovou. Její vyjádření k jeho příjezdu už je také na internetu: "„Zrejme sa dozvedeli, že som ho mala a mám neskutočne rada. Bože, ako som bola do neho buchnutá. Je to skvelý herec. Hrá veľmi presne, pravdivo a citlivo a taký aj je. Veľmi vnímavý, citlivý, duchovný, uprataný. Je osobnosť a srší z neho úcta a láska.“ - více podrobností už se dozvíme příští čtvrtek!

Nezvykli jste si ještě na speciální aktuálku 10. března? Měli by jste, jelikož se tady objevuje rok co rok, a i nadále bude. Je to speciální den mého speciálního návštěvníka, který dnes slaví své speciální narozeniny!
Ten člověk nese jméno Anavi, a jen pro ní tu mám nové překlady! Má nejmilejší oslavenkyně, možná, že ty nejsi zrovna u vytržení z nějakých oslav, ale já ano! A musíš to alespoň s námi, tady na stránce oslavit. A myslím, že ti k tomu dost napomůžou tři nově přeložené povídky z Facundova blogu! Jen si představ, že už jsi otevřela jeho zbrusu novou knihu, že se tak nějak sama přeložila do češtiny, a ty si jen můžeš vychutnávat, aniž by jsi musela sáhodlouze překládat! O narozeninách je možné naprosto vše, proto se začti a možná i zamysli nad těmito třemi povídkami. Nesou název: Matilde, Sólo na piano a Život je krásný. První příběh je o jeho matce, jak už z názvu samo vyplývá. Je to popis jejich vztahu, který byl krásný už od jeho dětství. I ty jsi matka, a dle tvé povahy soudím, že tvé děti k tobě musejí stejně vzhlížet! Druhá povídka je o jednom z jeho synů, který ho jednoho dne překvapil, když sám od sebe usedl za klavír. Ty Anavi, se můžeš zamyslet nad tím, jaká překvapení na tebe během všech let někde čekali a vyčarovali ti úsměv na tváři, a já věřím, že jich byla spousta. Třetí povídka je o životě, i když Facundo neměl lehké dospívá na svět se stále díval a dívá optimisticky. Vezměme si z něj tedy příklad. A pokud se dnes budeš ohlížet za svým životem, podívej se na něj z pohledu, jako se na něj stále dívá Facundo. Nikoliv na to, co se nepovedlo, ale na to, co se povedlo a především na to, na co se můžeš ještě stále těšit!
Na tuto stránku například. Na ní se můžeš těšit vždy, a určitě každého 10. března! :) Protože na tebe vždy bude čekat tvá speciální aktuálka. Ale, nechci, aby jsi dneska nějak přehnaně analyzovala a melancholicky vzpomínala. To nesvědčí dobré náladě. K té veselejší náladě ti dopomůže sám Facundo. Jak také jinak, už na tebe čeká ve tvém speciálním videu.
Tak tedy má milá Anavi, ještě já za sebe ti musím popřát krásné kulatiny! Ať je to jakékoliv číslo, je to jen číslo, takže ať naskočí kdykoliv, jakékoliv, nemusíš si z něj dělat hlavu (kdyby tě to napadlo :D). Slavím s tebou třinácté narozeniny, takže ty v podstatě teprve v životě dospíváš! :D Ale, už jsi našla takový objev, jakým je Facundo Arana. Kdyby to mohl říct on, řekl by asi toto: "Drahá Anavi, přeju ti to nejlepší, co v životě můžeš zažít. Ty nejlepší rodinné i pracovní momenty. Ať máš stále důvod k úsměvu, ať je ti stále nablízku člověk, kterého máš ráda. Bez zdraví by to nikdy nešlo, takže toho ti přeju nadměrné množství. Spoustu smíchu, dobrých přátel, mnoho relaxujících dovolených, úspěch v každé oblasti, do které se vrhneš a ať si stále připadáš, jako výjimečná osoba, kterou jsi. Mám tě rád/a! Krásné narozeniny!" ❤️ ❤️ ❤️

PS: Mrkni na fórum, až budeš mít chvilku. I tam na tebe čeká, trochu víc osobnější dárek ❤️

Matilde

Dobře, takže…ruka, která se vtiskla do mého srdce je ta tvoje. Otiskla „Zůstaň tady…“, „Neodneseš…“ svůj obraz v mé duši spolu s jedinečným odstínem tvého hlasu. Za tvůj upřímný úsměv. Za to, že jsi mě vzala do svého krásného imaginárního světa, když ten můj začínal být strašný…Za to, že jsi proměnila mou noční můru v „Squid Rice…“ Muselo tě to stát tolik slz…!
Snažím se vrátit ti každý úsměv, každou péči, každý náznak pozornosti, každou vteřinu tvého života. Ale to, co jsi mi dala, je tak cenné, že se vzdávám. S velkou láskou Matky se to nedá srovnávat. …Lvice, Vítězka…silná, vytrvalá, měkká, srdečná, spravedlivá…tvá práce byla tak skvělá. Bůh všechno vidí…Jsi přesně tím, o čem Pán snil, že uvidí v Matce…Musí si tě vzít za vzor, aby v nebi nemuseli věšet cedulku „Na prodej“. To jsi celá ty, má drahá mámo. Jak se to řekne…Oidipovský komplex?...tak ať je obrovský. „Neřešitelný“ komplex. Nepopiratelný. Vždy ti budu vděčný za takovou úctu, pochopení, touhu, péči, trpělivost…To všechno jsi ty, mami. A to je právě to, co lze vyjádřit slovy. Hloubka matčina pohledu, když se dívá s láskou, je rozkošná. Ten pohled znám nazpaměť. Je spálen ohněm v mé duši, v mém srdci, v mém životě. Milovat tě neunaví, mami…On mi to všechno připomíná. A mnohem víc…!! Děkuji, mami, že jsi vždy pozorná…Chtěl bych tě pevněji obejmout, ale jen tak, aby tě nebolela záda.

Sólo na piano

Poodešel jsem, abych si ohřál vodu na maté. Jediný tón upoutal mou pozornost. Jediný. Krátký. A pak stejný tón. Tentokrát dlouhý, aniž by sundal prst z klávesy. A tón zůstal v tomto vibratu. A takto třikrát. To není možné… Tiše jsem vstoupil do místnosti. A viděl jsem ho. Tak neomezený v jeho hledání…soustředěný. Najednou se otočil. Dívá se na mě. Čas plyne…spiklenecky se usmíváme, ne dlouho..Pohledem mi říká: „Neřeknu, že jsi plakal, a ty neřekneš, že jsem odhalil tajemství piana.“ Pomalu přikývnu. Pak mi něco říká směsí nepálštiny a mongolštiny, která vždy končí požadovaným slovem a pomáhá mi to pochopit (Mpademinziá la vendebenela Piano!) A já říkám, že mu blahopřeji…že jsem ještě nikoho na celém světě neslyšel takhle hrát na klavír. Že jsem táááák šťastný..A teď musí jí spát, aby na svůj objev nezapomněl. Vezmu ho do postele. Zpívá mi notu „Doooooooong“. A usne. Udělal si poznámku správné klávesy…Pamatuje si ji…

Život je krásný

Popisovat jednoduché je snadné…Jednou, když jsem se odněkud vracel autem se svým otcem, slyšel jsem v rádiu písničku. Nikdy jsme neposlouchali rádio. Požádal jsem ho, aby ho zapnul, a jakmile to udělal, vyšlo z něj sólo. Bylo mi třináct let. Když přišlo to sólo, okouzlen, zeptal jsem se táty, co to bylo za nástroj. „Saxofon“. Řekl mi. Stanu se saxofonistou, pomyslel jsem si. O dva roky později jsem se rozhodl, že budu hercem. Po nějaké době mi bylo řečeno, že kvůli tomu, co se mi stalo, nebudu moc mít děti…A pak uběhlo mnoho let. Mnoho let. Dvacet pět let je dlouhá doba v každém životě.
Nedávno se jedno z mých dětí objevilo v divadle těsně před představením, když jsem se rozcvičoval na saxofon. Úplně první altsaxofon. Ten, který mě vždy provázel. Rozehrál jsem tohle sólo z této skvělé písně., mohl jsem tuto profesi klidně opustit už dnes. Ruka, která to píše, patří ženě, kterou jsem si vybral pro tento a všechny budoucí životy.