V neděli 28. února Facundo po dvou měsících ukončil své představení "En El Aire". Ale jak naznačil v dalších plánech, do divadla se opět vrátí. A vrátí se tam již brzy. Tentokrát chce s touto hrou vycestovat do města Mendoza a to 20. března do divadla Independencia.
Co je ale pro něj ještě důležitější, je opětovné dosažení vrcholu Aconcagua! V těchto dnech si naordinoval dvouměsíční trénink, který by ho měl dostat do formy, se kterou by se opět vydal dobýt vrchol této hory. Je již také rozhodnuto o tom, že se letošní rok v televizi neobjeví. Za to hudbě se bude věnovat velmi, jeho CD je skoro připraveno k vydání, které by stále mělo proběhnout za měsíc, tedy v dubnu. Po vydání chce opět cestovat nejen po Argentině ale také vyjet do zahraničí na koncerty.
A že informace o horolezectví jsou pravdivé, nám potvrzují nejnovější fotky z tréninku, který už začal! Hned 1. března Facundo odletěl do Mendozy, odkud se chystá již potřetí dobýt vrchol nejvyšší hory Argentiny Aconcagui. Pořídil si tu oblečení a vybavení potřebné k horolezectví. Je doprovázen dvěma zkušenými horolezci Hermanem Kneetemanem a Tomásem Ceppim. Na fotky pořízené během tréninku se můžete podívat v galerii:

Ještě minulý týden se ale Facundo stal tváří další nadace. Tentokrát jde o nadaci s názvem "La Fundación de los Colores". Se zakladatelkou této nadace Nathalii Stevens natočil krátké vzkazy, aby podpořil její myšlenku. Tato nadace podporuje ženy na trhu práce. Její krédo zní: "Se třemi základními barvami (žlutá, červená, modrá) lze vytvořit duhu. Tyto barvy symbolizují inteligenci, vášeň a moudrost, díky kterým můžete dosáhnout úspěchu." Proto ty tři střapce, které Facundo ve videu drží.

A ještě malá odbočka do začátku letošního února, pokud si dobře vzpomínáte, Facu opět zavítal za adrenalinovou zábavou do leteckého klubu "Lobos Fortín". Tuto zábavu ale opět spojil s něčím užitečným. Na krátkém videu podpořil rugbyový tým Jaguares a jisté zdravotní pojištění, nejen pro sportovce, zvané "Assist card".

Nakonec malé info o dalším článku. V dubnovém čísle časopisu "Convivimos" se objeví článek a jistě také nový rozhovor, týkající se Facunda. Obaly k tomuto časopisu ale už nafotil teď. Jaká obálka v časopise objeví, není známo. My si zatím můžeme ve fotogalerii prohlédnout tři:

V posledních týdnech Facundo poskytl několik rozhovorů, ze kterých jsme se mohli dozvědět něco o jeho nejbližších plánech. Takže 28. února, tedy dnes, má Facu naplánováno poslední vystoupení své hry "En El Aire". Po skončení v divadle se vrhne opět naplno do hudby. Hudbu zmínil jako hlavní činnost pro další týdny, nevyloučil ale, že se opět do divadla vrátí. Nejspíš po vydání jeho druhého CD, které se plánuje na duben, chce svůj čas rozdělit opět mezi hru "En El Aire" a hudbu se kterou chce opět cestovat po celé své zemi. Také se objevili fámy o tom, že by měl vystoupit v nově připravovaném projektu s názvem "Chris Morena", tyto zprávy ale dementoval. Účastnil by se tohoto projektu rád, ale nebyl nikým osloven, proto se možná rozhodl věnovat se nejvíc své hudbě.

A že na svém CD pracuje opravdu každým dnem, nám potvrzují další fotky z nahrávacího studia, které si můžete prohlédnout ve fotogalerii:

Během tohoto týdne, jsem vás už jednou možná potěšila přeloženým rozhovorem. Není to ale jediný. Pro dnešek jsem přeložila další, který poskytl časopisu "La Nacion" v lednu letošního roku. Rozhovor s názvem - "Chtěl jsem být hercem, saxofonistou a dobrodruhem" můžete číst zde.

Dneska jistě také potěším i fanoušky seriálu "Padre Coraje". Stanice El Trece zveřejnila na svém účtu youtube dvě "nové" upoutávky na tuto telenovelu:

A nakonec další fotečka z Facundova rodinného alba, opět je na fotce zvěčněn jeho pejsek Negra s Facundovým oblíbeným nápojem maté:

Přečtěte si rozhovor ze začátku února, který Facu poskytl časopisu "Para Ti". Ke čtení si můžete pustit nově nahranou písničku do audií z telenovely Divoký anděl - Justin Birdie, která byla použita na scény Mili a Iva.

Je šťastný. Vystupuje v monodramatu. Na jevišti hraje na saxofon, užívá si rodinného života s manželkou Mariou Susini a jejich třemi dětmi. Ví, že tato situace nebude trvat věčně, a tak žije každý okamžik naplno. Po vydání svého CD Salir a Tocar (s cover verzemi slavných písní) připravuje své druhé album, tentokrát se svým vlastním repertoárem. Během našeho rozhovoru se Facundo stále ošívá, jako netrpělivý student ve školní lavici. Jeho tvář se rozsvítí pokaždé, když hovoří o svých projektech, o své rodině. Vidíte na něm, že nemůže skrýt umělcovu duši a bezmeznou lásku k životu.

Proč znovu vystupujete s tímto představením?

Toto je příběh který chci vyprávět. Vypráví o tom, co je v životě důležité. Toto umění zaměřuje pozornost na duši, laskavost a změny. To je to, co se mi líbí v umění, ne „speciální efekty“.

Během představení nezapřete potěšení z hraní na saxofon, díky němuž to všechno začalo.

Ano, hrál jsem v metru na saxofon. Když mi bylo 13 let, teprve jsem si zvykal na myšlenku na tento nástroj. Snažil jsem se dělat saxofony ze dřeva a brzy na to jsem měl skutečný saxofon. Byl to sen, protože jsem na něj neměl peníze. Až jednoho dne se mi táta zeptal, jestli je tento nástroj tak důležitý. Pokud ano, dá mi na něj půlku. Přítelkyně mojí mámy mi nabídla, abych uklízel její dům na pobřeží, a tím jsem si mohl vydělat chybějící peníze. Takže jsem byl nakonec schopen si saxofon koupit. Šel jsem do dramatického kroužku a učil jsem se hrát. Když jsem poprvé dostal roli v konkurzu na Canto Rodado, producent mě viděl hrát v metru a řekl, že se mnou nechal inspirovat k napsání tohoto příběhu.

Dvakrát jste pokořili Aconcagua. Na co jste myslel, když jste dosáhl vrcholu?

Upřímně, pro mě byl vrchol samotná expedice. Když jsem dobyl vrchol hory, byl to skvělý pocit, ale vrchol je samotný projekt. Dal jsem si cíl vylézt na horu, zorganizovat cestu, promluvit si s lidmi kteří mě budou doprovázet. Všechno musí být dobře naplánováno, aby se zabránilo zranění. Ale jestli se zraníš není nutné trvat na tom dál, protože Bůh vždy odpouští, člověk někdy a příroda nikdy. Pokud si budete s přírodou hrát, nemusíte mít příležitost o tom někdy mluvit.

Děláte dojem, že je vám vše jasné, srozumitelné. Vždy tomu tak bylo?

Ne vždy. Nejprve musíte letět tak vysoko, jak jen ti to síly dovolí, a potom klesnout co nejníže jak můžeš. A budete to muset projít bez pocitu viny: zažít největší utrpení a být tak šťastný až vás bude bolet úsměv na tváří. Prožil jsem si obě strany tak moc, jak jen to bylo možné. Dovolte, aby smutek přešel ve svém tempu, a potom tu bylo místo pro trvalé štěstí. Ale proto aby se tak stalo, musíte si projít oběma stranami. Vše je otázkou volby. Ptají se mě: Jak můžete být tak milý? A já se ptám: A jaká je alternativa? Ptali by jste se na to špatného člověka? Učinil jsem výběr. Objímání vyžaduje stejné úsilí jako facka.

Bezmezná láska. Může se to zdát jako pohádka, ale je to příběh Facunda a jeho manželky, modelky Marii Susini, se kterou má tři děti: dceru Indii a dvojčata Yaca a Mora.

Sotva jsem potkal Mariu, řekl jsem ji, že si ji chci vzít a založit s ní rodinu. Vůbec jsem se nezabýval myšlenkou příběhu na jednu noc. Po těchto slovech jsem si myslel, že si zavolá taxík a uteče ale ona odpověděla: Vážně? Dám ti rodinu. A my jsme se nedrželi ani za ruce!

Byla to láska na první pohled?

Ano. Myslím, že ano. Byl to jako blesk, který se trhá na dvě části. Když jsem viděl Mary, explodoval jsem. Později ona připustila, že ona také. A tak žijeme v lásce už téměř 10 let.

Jaký jste otec?

Sdílím s mými dětmi všechno. Dokonce mysl. Jsem překvapen svými myšlenkami. Protože všechno, co v nich je, je velmi čisté, upřímné a jednoduché. Bylo mi řečeno, že nebudu moct mít děti, kvůli mé léčbě během rakoviny. Nejednou z jejich úst slyším: Miluji tě! Nebo ten pocit, když mě jejich ruce obejmou kolem krku, umírám štěstím. Zdálo se to těžké, ale mám je!

Co se každý den učíte ze svých dětí?

Vážit si života a starat se o ostatní. Dnes bych se raději stokrát spálil, než aby se stalo něco jednomu z nich. Snažím se být co nejlepší otec, nejlepší manžel, nejlepší milenec. Samozřejmě, že se rozčilují, argumentují, stejně jako všichni ostatní, ale snažíme se aby radostné okamžiky byly co v největší míře.

Jak udržujete vášeň ve vztahu?

Pro mě to není snaha, protože Maria je skvělý člověk, velmi silný (mimořádný). Dívám se na ní jak spí, a dívám se na ní se vzrušením. Rád bych zastavil čas v tomto bodě, chtěl bych být tady a teď, s mými rodiči, sestrami, přáteli, s rodinou, hudbou a profesí kterou tolik miluji. Nebojím se říct, že můj život je teď dokonalý. Velmi jsem o tom snil, snažil jsem se to najít, a nakonec se mi to stalo a jsem rád. Vím, že dříve nebo později se to změní. Život sám o sobě všechno změní. Život je jako velký kolotoč, chcete žít s velkou radostí, když se všechno děje tak překvapivě dobře, jako teď.