Jestli jste se zamýšleli nad tím, co Facu plánuje na následující měsíce. Mám tu jednoznačnou odpověď. Celý duben bude v divadle! Ale, opravdu celý duben. Tento týden vyšel podrobný divadelní program, a Facu si ho naplánoval opravdu napjatě. Moc volna si opravdu neužije, a bude se přemisťovat z města do města. Takto vypadá jeho celoměsíční plán:

3. dubna - Rosario
4. dubna - Salto
5. dubna - Paysandú
6. dubna - Mercedes
7. dubna - Fray Bentos
9. dubna - Trinidad
10. dubna - Durazno
11. dubna - Florida
12. dubna - Canelones
13. dubna - Rocha
14. dubna - San Carlos
16. dubna - Melo
17. dubna - Minas
18. dubna - San José
19. dubna - Montevideo

Mluvíme samozřejmě o představení En El Aire. A s tím, už se začalo koncem března. Přesunuté představení se nakonec odehrálo v sobotu 23. března v centru Buenos Aires. Přidávám nějaké záběry z tohoto představení:

A jistě víte, co je dnes za den. 31. březen znamená pro fanoušky Facunda jediné, a to jeho narozeniny! Právě dnes slaví své padesáté druhé! Neuvěřitelné číslo pro neuvěřitelného člověka! A jak je tady dobrý zvykem, na narozeniny přináším překlady! A dnes to budou slova pouze Facundova. Opět jsem navštívila jeho blog, a vybrala jsem si jeden příběh k přeložení. Je velmi těžké najít tam trochu něco veselejšího rázu, ale je vidět, že když si svůj blog psal, že se spíš snažil ze svých pocitů vypsat. Proto i tak vypadá další jeho příběh zveřejněný v roce 2013. Pevně doufám, že dnes má myšlenky úplně jiné. Nezbývá než popřát Feliz cumpleaňos,querido Amigo! ❤️

Nevědomost a smuteční vrba…Panika

Kdybych teď napsal, že jsem medvěd uprostřed Arktidy, věděli byste, že to není o mě. Že je to příběh, příběh o čemkoliv. Ano, ano…ano…Ale je důležité, abych zdůraznil, že se nejedná o mě. Tohle nejsem já. Ne, tohle se mi nestalo. Ani jsem to u nikoho jiného neviděl. Dobře. Před začátkem jsme si to vyjasnili. Takže žádná moje psychoanalýza. Tohle se mi nestalo. Dokonce ani žádnému příteli. Jednoduše, viděl jsem to. Přečíst si tohle, před tím, co bude následovat, je NESMÍRNĚ důležité.
Je to jasné…?
…
….
Dobře. Tady to je.
Ukazuje se, že velmi dobře znám ten zvláštní stav úzkosti. Ne!! Ten ne. Hlubší. Delší!!! Ne!! Delší!!! Delší…Ten!...vidíte…? To je ono. Paranoia. Změny nálady…
Deziluze a sebe přesvědčování druhých o léku, na který ve vteřině zapomenou…drobné rozhovory se zrcátkem v autě za jízdy…Alfa samec, který se volně pohyboval, a teď vychází jen na uzavřená místa, kde nikdo není. To, co dělá všechno v životě krásným, závisí na prostém dechu. Samozřejmě, že to nezávisí na tobě samém. Nebo na čemkoliv, co s tebou souvisí. Má to svůj vlastní život, dech. A neregistruje tě. Špatně pochopená tachykardie. Nezávadná. Nebezpečná. Jste závislí na tom tupém dechu. Přemýšlíte o tom natolik, že sympozium lidí, kterým zbývá jen pár hodin života, by vás ubilo k smrti. Na vteřiny se však dotknete štěstí. Když se dech rozptýlí.
Téměř nikdy se nerozptyluje. Kdyby vám nabídli podepsat se pod chvilkové a matoucí štěstí, které trvá navždy, neváhali byste to udělat. Znám tu nevědomost. Vesmír ohromných duchů. Ti, kteří se usmívají a ti druzí, kteří vydávají srdceryvné tlumené výkřiky přímo u ušního bubínku. Ty výkřiky, které slyšíte jen vy. Ty, o kterých se nemluví.
Ha…
Co se děje…?
Existují klavírní klíče, které nejsou příliš exkluzivní…Dobře. Zdá se, že tento klíč byl vyroben přímo pro vás. Tak jako tak…Klíč.
A ne…nevědomost je malé slovo pro tuto věc. Tohle je něco jiného. Vím to. Vím…Vím.
…
..Ale je to, jak to je, opět ta neurčitá inspirace; Je těžké bojovat s Morpheem a se smuteční vrbou…Já tu vrbu ustřihnu hned v zárodku.
Zítra.
Ne.
Hned teď

Všechny dovolené jednou skončí, stejně tak ta, kterou Facundo zažíval přes dva měsíce v Mar del Plata. Bylo na čase zase se vrhnout do práce, a do médií. Tento týden se totiž objevil hned ve dvou.
Hned v pondělí 18. března navštívil pořad Noche al Dente. Spolu s moderátorem probral v tomto pořadu všechny jeho důležité role, které se objevují v jeho v herecké kariéře. Tentokrát nejvíce zavzpomínal na seriál Chiquititas, a spolu s ní i na spolupráci s Rominou Yan. Svou roli tu ztvárnil ve 26 letech, a už tenkrát samozřejmě uměl hrát na saxofon (stejně jako jeho postava.) Také prozradil, že v době natáčení pracoval hned na dvou projektech. Nejdříve přijal roli v Chiquititas, to se mu ale posléze krylo i s natáčením Muněca Brava. Jak sám přiznává, musel v té době opravdu hodně, hodně pracovat.
Mluvilo se také o jeho spisovatelském nadání a o jeho první knížce, která mu vyšla v roce 2022. Svoji oblibu psaní shrnul těmi to slovy: „Moc rád píšu a nenechám si ujít žádnou příležitost. Z tohoto důvodu jsem některé příběhy napsal v základním táboře Everestu, jiné při západu slunce doma, na letišti, ve velkých solných jeskyních v Jujuy, v Nepálu... Když mě napadne myšlenka, co by se měla říct, sednu si k počítači nebo před sešit, všechno vypíšu a pak to nechám, jak to ze mě vyšlo, nic neměním. Nic mi nedělá větší radost než psaní, když se objeví něco, co je třeba říct. A rád vyprávím, ale nepíšu dlouze. Takže ano, moje kniha je krátká. Cítím, že tak vychází ze mě to nejlepší a s mou největší pokorou. Předem žádám o odpuštění, jako téměř vždy.“
Jde téměř o hodinový pořad, kde toho uvidíte mnohem víc, včetně hry na saxofon. Můžete se podívat na youtube:

Těmi druhými médii bylo tentokrát rádio. A hned stihl navštívit dvě. Jako už několikrát v minulosti, navštívil rádio Rock & Pop. Tam šlo o zhruba půl hodinový rozhovor, kde se opět probíral celý jeho životní příběh. Od jeho nemoci v dopívání, o své vášni k hudbě, herectví, umění obecně, nebo ke sportu. Přikládám vám některé jeho citace:

„Když jsem uvědomil konečnost života, naučil jsem se užívat si tady a teď.
„Během let se naučíte vidět hodnotu.“
„To, co mě přimělo v životě k úspěchu, bylo to, aby se moje duše usmála. A jediný způsob, jak by se moje duše mohla usmívat, bylo, kdybych se stal umělcem. Kdybych nebyl umělec a moje duše se neusmívala, zemřu. Život mi to dokázal. Umíral bych, kdyby se moje duše neusmívala, neměl bych zájem tady být.“
Celý rozhovor si taktéž můžete pustit na youtube. Druhým rádiem bylo rádio Urbana Play 104,3, kde se mluvilo převážně o představení En El Aire.

Minulý týden jsem zmiňovala, že se Facu vrací do divadla s hrou En El Aire. Představení, které se mělo odehrát tuto středu 20. března, se bohužel muselo kvůli špatnému počasí přesunout. Nový termín byl stanoven na 24. dubna, od 21 hodin. Facu kvůli tomu natočil speciální vzkaz:

Takřka čtrnáct dní jsme žili Slovenskem a veškerými mediálními kolotoči, které se na Slovensku odehráli. A, že to byla skvělá podívaná! Ale, teď je na čase trochu relaxovat. Jak se zdá, Facundo se po návštěvě Slovenska vrátil zpátky do Mar del Plata, kde se věnuje hlavně odpočinku. Alespoň tak to vyplývá z jeho sociálních sítí, kde nadále sdílí záběry z tohoto prosluněného města. Letní divadelní sezóna už skončila, ale počasí přeje letním činnostem, kterých lze využít nejlépe u moře. Proto se asi Facu rozhodl pobyt prodloužit, byť už jen čistě odpočinkově.
Čeho jste si asi všimli jako první je to, že Facu má na zádech nové tetování lva! Až letos ho předvedl v celé své kráse, ale nějaké fotky z návštěv tatéra už se objevovali koncem loňského roku. Rozhodně tato velikost tetování nemohla být provedena na jedno sezení. Teď už je ale tetování hotové, a Facu se s ním pochlubil na pláži Mar del Plata. Autorem je tatér Roberto Lopez, který sídlí v Mar del plata. Je tedy možné, že během letního pobytu provedli poslední úpravy. Jedná se už o druhé tetování, které Facu má. Od roku 2014 má na levém rameni vytetovaný čínský znak míru.
A teď už k videím. K natáčení si Facu vybral převážně svůj Ford, a péči o něj, do které se třeba zapojil i Yaco. A také se sešel s bratry Weinbaumovými, který kromě hraní oplývají i jinými talenty.

Kromě těchto volnočasových aktivit, tento týden spatřila světlo světa nová nahrávka písně Knockin' on heaven's door,, kterou Facu nově nazpíval s baskytaristkou Sabrinou Striebeck. Ta s ním vystupovala během letní sezóny v Mar del plata v hudební show Mezi notami.

Příští týden už to bude ale znovu o divadle. Facu se vrací se svou one man show En El Aire, a to 20. března do centra Buenos Aires na Av. Corrientes.