Vypadá to, že se z Uruguaye hned tak nedostaneme. Protože i dnes se vrátíme do minulého týdne, kdy Facu se Soledad odehrál čtyři představení ve čtyřech městech v této zemi. Těmi městy byli - Salto, Paysandu, Mercedes a Carmelo. Tyto čtyři představení byli nesmírně úspěšné! Troufám si tvrdit, že ještě víc, než ty co se odehráli v hlavním městě Montevideu. Jedno představení bylo dokonce vyprodané! A diváci odměňovali Facunda se Soledad ovacemi ve stoje!
Co se týče fotek z představení tentokrát máme větší štěstí. Na jednom z nich, které se odehrálo v Paysandu byl přítomný profesionální fotograf Diago Vergara, díky kterému máme k dispozici profesionální fotky.

A nebudete ochuzeni ani o fotky z pobytu. Minulou sobotu 13. dubna se Facundo se Soledad nacházel ve městě Mercedes, kde nejen, že odehráli představení. V tamním obchodním centru se také setkali s fanoušky, aby ještě před odehráním hry představení zpropagovali. Rozdávali rozhovory, podpisy pro fanoušky a samozřejmě se to neobešlo bez focení. I z tohoto dne máme takřka 80 fotek ve fotogalerii. Zbylé fotky z ostatních měst najdete v samostatném albu:

I v tomto týdnu se odehrály Milostné dopisy! Od pátku 19. dubna do dnešní neděle 21. dubna se hrálo v Mendoze a v San Juan. Včera 20. dubna to byla právě Mendoza, odkud mám pro vás rozhovor z Canalu 7 a Facundovu pozvánku do divadla nahrál na svůj instagram.

V tomto týdnu se také objevili nové informace o novém seriálu s názvem Victoria Small. A stále se tyto informace nesou v tom duchu, že Facundo je opravdu součástí tohoto připravovaného seriálu! Smlouvy ovšem dosud nejsou podepsány, a natáčení prý nezačne koncem dubna, jak se předpokládalo, ale začátkem května. Dalšími herci, kteří by se tohoto projektu měli zúčastnit jsou: Julieta Díaz, Mariana Genesio Peña, Natalie Pérez a Inés Estévez. Seriál se má odehrávat kolem čtyř žen, tudíž přichází v úvahu, že mužské role nebudou tak velké. Facundo by tedy mohl nadále setrvat v divadle s Milostnými dopisy.

Ano, stále jedeme na vlně zvané Uruguay. Po překladu jednoho z rozhovorů, které Facu minulý týden poskytl, dnes pokračuji s bližšími informacemi a fotkami z této země.
Facundo se Soledad v Uruguayi strávili tři dny od minulého pátku 5. dubna do neděle 7. dubna. Naplánované byli tři představení, každý den jedno. Ale, pro velký zájem se v sobotu jedno představení přidávalo! Bohužel jsem neobjevila fotky přímo z představení, ale fotky z pobytu najdete v galerii. A i když propagaci hry si Facundo se Soledad odbyli již předminulý týden, bez rozhovorů se to tentokrát taky neobešlo. Přikládám rozhovor s Flavií Pintosdo do pořadu Twister. A ani bez rádia by to nešlo. Facu navštívil pořad Al Pan Pan v rádiu Sarandi. Zvláštní na této návštěvě rádia bylo, že Facundo nebyl očekáván, přinejmenším moderátory rádia, kteří byli z jeho příchodu velmi překvapeni. Sami se můžete podívat na facebooku, jak to probíhalo. Facu už toto rádio navštívil koncem března v rámci propagace Milostných dopisů. Zašel tam tedy ještě jednou.

Ani tento týden Facu nesedí doma! Od čtvrtka 11. dubna do dnešního dne, tedy do 14. dubna se pokračuje s představením v Uruguayi. Ovšem tentokrát se hraje mimo hlavní město. Čtyři představení se odehráli v následujících městěch - Salto, Paysandu a v Carmelo.

Tento týden Facu stihl i nový sestřih. Opět navštívil svůj oblíbený salón Cool Cuts, kde se nechal ostříhat. A nejen to! Znáte někoho, kdo se nechá u kadeřníka ostříhat a ještě po sobě svoje vlasy uklidí? Ne? Teď už ano, podívejte se na video.

Takhle při pátku, trocha čtení dámy a pánové! Slíbený rozhovor z minulého týdne, který Facundo poskytl časopisu El Pais v Uruguayi:

Facundo Arana: Svět mě předstihl, protože jsem muž z jiné éry

Jeho jméno je synonymem nejúspěšnějších telenovel. Celosvětově je znám jako skutečný galán. Facundo Arana na nějakou dobu opustil televizní obrazovku, ale přichází k publiku v úžasných představeních. Tento víkend předvádí Milostné dopisy v Montevideu.

Jaké to je hrát ve hře „Milostné dopisy“ v dalším dramatickém představení, tak rychle po „Madisonských mostech“?

Je to takový druh šílenství, ale jsem z toho totálně šťastný. Milostné dopisy, jako hra se mi moc líbí, a to proto, že mi dávají možnost být na pódiu se Solitou. Jedná se o okouzlující příběh, ve kterém dva herci čtou na pódiu „dopisy“ a interpretují je. Stejně jako Madisonské mosty je to vynikající kus.

Jaké to je znovu pracovat se Soledad Silveirou?

Skvělé. Pracujeme v divadle poprvé, a jsou to skvělé dny. Nastoupili jsme společně na jednu loď, pijeme kávu a povídáme si. A v této nádherné cestě jsem se něco dozvěděl o jejím životě, co jsem doposud nevěděl, a cítím k ní velký respekt, jako k osobě ohromující herečky.

Divadlo umožňuje kolegům, aby se sami sobě přiblížili. Takhle to například při natáčení televizních pořadů nefunguje?

Někdy ano, někdy ne. Někdy jsem se v televizních pořadech, pro které jsem pracoval, dostal k velkým partnerům. Ale, také jsem se hluboce zklamal. To je součástí naší šílené povahy.

Líbí se vám hrát v takových trpících postavách jako v posledních představeních?

Ano. Jsou to super trpící postavy, ale člověk je trpící stvoření. Za utrpení musíme být vděční, pokud si uvědomíte že trpíte láskou. Dávám přednost tomu, abych trpěl utrpením, pokud je spojováno s láskou. Někdy bych se raději utrpení vyhnul pokud nezná cenu lásky.

Hodně jste trpěl kvůli lásce?

Člověk kvůli lásce trpí hodně. Ten, kdo říká, že láskou netrpěl, je darebák, který strašně lže. Všichni víme, že láska vás trápí. To je její privilegium. Láska, když není taková, jakou ji chceme, bolí. Je to taková jednoduchá reakce, jako když se trefíte kladivem a to vás bolí.

A vy jste trpěl láskou?

Sama láska vás trápí, druhá osoba nic nedělá. Další chce zemřít, protože trpí. Další chce, aby vám bylo dobře.

Jak byste popsal tuto dobu úspěšných představení bez natáčení v televizi?

Mám velkou radost. Za tímto současným, mnohaletým životem a dětstvím, jsem snil, že se to může stát. Ale, to o čem jsem snil, bylo mnohem méně než to, co se stalo. Chtěl jsem být hercem, ale nikdy jsem si nepředstavoval výsledky, ani skutečnost, že mi to přinese tolik radosti.

Opustila vás někdy představa dělat toto povolání?

Ne, naopak. Nikdy jsem nechtěl dělat nic jiného než tohle, co dělám. Jinak bych to nedělal. A vím, že dělat to, co chcete, není tak snadné, ale musíte se pokusit jít tam, kam chcete jít. Kromě toho jsem zodpovědný za všechna rozhodnutí, které jsem přijal.

Před třemi lety jste vylezl na Everest. Co máte z těchto rizikových misí?

Stále mám pocit, že jsem tam prožil skvělý čas. Bylo to dobrodružství, když jsem vyrazil na nejvyšší horu na světě se všemi svými sny a důvody, které mě přiměli k této cestě. Z výše uvedeného jsem zavolal rodičům, abych jim řekl, že je mám rád, a mojí ženě jsem řekl, že si ji vybírám každý den, že jsem přišel jen proto, abych si uvědomil, že můj vrchol je dole, v jejím náručí. Není to jen výlet…

Už jste někdy cítil skutečně nebezpečí?

Vždycky existují nebezpečné situace. Otázkou je vědět, co budete dělat se strachem z něčeho tak nadřazeného jako je příroda. Než vyrazíte, zeptáte se sami sebe: „Jsi emocionálně vyrovnaný, abys vydržel extrémní chlad a největší výšku?“ Takové věci se v takových událostech dějí. Vypil jsem maté s duchy a tady jsem.

Co říká vaše manželka Maria Susini o takových riskantních dobrodružstvích, která vás baví?

My se navzájem velmi podporujeme. Žijeme spolu dobrodružství tohoto života, ale nejsme jedna osoba, jsme dva. Podporuji ji a ona podporuje mě. Dávám ji rady a ona dává rady mě. To je život dvou, který se nyní změnil v život pěti z nás, protože máme tři děti.

Jaké máte priority při výchově dětí?

Starám se o to, aby trávili své dětství svobodně, aby se mohli naučit, co se potřebují naučit, aby se respektovali. A respektovali i ostatní. Přivedl jsem je, aby mohli žít v tomto světě, který mě už předjíždí, protože jsem muž z jiné éry.

Jak se cítíte jako člověk z jiné éry?

Existuje spousta věcí, se kterými se ještě stále nemohu ztotožnit. Byl jsem vychováván v tradicích 70. let lidmi, kteří vyrostli ve 40. letech. Všechno se hodně změnilo. Někdy se zprávy stanou zastaralými z hodiny na hodinu. S tím, jak rychle se to děje. To, co kdysi byla stálá tradice, se nyní mění. Nechci se ponořovat do tohoto tématu, nudí mě bavit se o tom…V současnosti se učím všechno, ale jednám s respektem, nikdy se necítím trapně. Jsem dost starý na to, abych pochopil, že nemusím pospíchat dopředu.

Je pro vás v moderní době něco nepříjemného?

Ne, jen se snažím nebýt předvojem toho, co mi má mysl říká. Pokud jednáte s respektem, nemůžete se dostat do nepříjemné situace. Takže mi mohou všichni říct, co chtějí, je mi to jedno.

Vaše žena řekla, že se obává nepříjemných komentářů na sociálních sítích. A vám neubližují?

Je to něco tak starověkého jako respekt. Jsou to blázni. Dříve byl blázen nepostřehnutelný, teď má Twitter. Ptala se sama sebe, proč člověk říká takové věci. Ale, když jsem ji ukázal, že za tímto účtem jsou lidé, kteří nemají čtenáře, pochopila že je to trik. Řekl jsem ji, aby o dva kroky ustoupila a pokračovala ve svém.

Zlobíte se někdy?

Pokud v tom, co se děje, není místo pro respekt, pak uvidíte, že moje ruka je těžká. Pokud budete mít na svědomí korupci, pak jistě vytáhnu nůž a odříznu vám hlavu za jednu sekundu. Ale, udělám to, protože chráním lidi jako jsem já.

Jak se vaši diváci v průběhu let změnili?

Změny jsou skvělé. Všechno bylo pozitivní, dokonce i v těch chvílích, kdy jsem řekl, kvůli některým prohlášením: „Ach, co to bylo?“…Další den jsem se setkal s publikem a všichni mi řekli: „Nedělejte si z toho hlavu, s vámi to bylo skvělé“. To mě velmi potěšilo.