Nastal další důležitý den! Stejně, jako nezapomínám na narozeniny Facunda a jeho rodiny, nezapomínám ani na své věrné a oblíbené návštěvníky této stránky. A zářným příkladem je naše dnešní oslavenkyně Majka, která má dnes svůj narozeninový den a ke kterému si zaslouží speciální aktuálku!
Ale dost řečí, přistoupíme k dárkům. Mám tu narozeninové čtení! Speciální narozeninové čtení, které nám tematicky ladí. Sáhla jsem tentokrát do roku 2006, kdy měl Facu turné se svou one man show En El Aire. A do tohoto představení se opět za chvíli pustí. Připomeňme si tedy, jak se mu postava Marcose, rádiového hlasatele, hrála tehdy. Ale není to jen o En El Aire. Facu popisuje, jak se dá skvěle kombinovat hraní, lezení na hory a hraní s kapelou. Každý si tam najde to své, ale doufám, že naše oslavenkyně si tam toho najde nejvíc!
Moje milá, věrná, rychlá, Majko - detektivko! K tvým narozeninám ti přeji jen to úžasné, co na světě existuje. Spoustu sil a chuti do tvých včasných a pravidelných komentářů, bez kterých si to tu už neumím představit, ale hlavně hodně zdraví, protože to je to nenahraditelné. Lásku umí vyjádřit lépe Facundo, takže už to nechám na něm. Ale, samozřejmě máme tě tu moc rádi, zůstaň tu s námi napořád! A užívej si své krásné narozeniny! Facundo, kterého si můžeš stáhnout tady, na tebe už netrpělivě čeká a řekne ti zbytek! :)

Facundo Arana: Nálepka milovníka mě neurazí.

Herec se vrací do Mendozy s hrou „En El Aire“, cestuje s ní po celé zemi. Říká, že žije ve světlé přítomnosti, a poté, co opustil televizi, nedávno dobyl vrchol Aconcaguy (potřetí) a chystá se vyšplhat na vrchol Everestu a nadále hrát se svou skupinou. Dnes večer v divadle Independencia.
Facundo Arana má dostatek energie. Má 24 hodin denně na to, aby dělal, co chce. Minulý týden byl v Mendoze a potřetí se hrdě vyšplhal na Aconcaguu. Dnes poprvé přišel do divadla Independencia s představením „En El Aire“.
Emocionálně je nadšený přírodou a budoucími projekty, život mimo obrazovku mu umožňuje cestovat na turné s jeho skupinou The blue light orchestra, hrát v divadle a kombinovat to s vášní pro hory v nových dobrodružstvích.

Jaký byl váš výlet na Aconcaguu?

Šel jsem tam potřetí, a Aconcagua mi nadělila to nejlepší počasí. Věděl jsem, že když se Aconcagua rozhodne stát neřešitelnou, pak je lezení opravdu nemožné. Letošní sezóna byla kvůli lezení velmi obtížná. Šli jsme tam mimo sezónu a ona se k nám obrátila svou nejlepší stranou.

Nastal takový moment, kdy jste neměl sílu pokračovat?

Člověk a příroda – to je jednota s přírodou. Bůh vždy odpouští, člověk někdy a příroda nikdy neodpouští. Velkorysí lidé, kteří vás vedou, vám dávají úžasné minuty.

Herec – ano, ale také hudebník.

Po natáčení filmu Farsntes se Facundo Arana věnoval výhradně hudbě a stále ji kombinoval s hraním v divadle. Po natáčení cestoval po celé zemi se sólovým představením „En El Aire“, které napsal a režíroval Manuel González Gil. Představení mělo premiéru v roce 2012. V této hře Arana spojuje své koníčky s hudbou a hraním. Hraje roli Marcose, neobvyklého rozhlasového hostitele, který vysílá svůj program z pódia divadla ve městě, které je ztraceno v zázemí naší země.
Podle obsahu hry, Marcos probudí obyvatele města a vyzývá je, aby se podíleli na jeho vysílání. A lidé pozvání přijímají a postupně zaplňují divadelní sál, který stejně jako toto město zapomnělo na své poslání.

Toto představení vám přineslo hodně radosti. Má vaše postava zvláštní význam?

Tak je to v pořádku, protože samotný příběh je víc než postava. Jindy jsem ji hrát nemohl. Vyžaduje seriózní přípravu, vyžaduje všechny vaše schopnosti. Nyní prožívám nejlepší období v mém životě, mám pocit, že ho dokážu hrát, mám dost vzduchu, umím hrát na saxofon, mám potřebné poznámky. Dříve jsem to dělat nemohl, nebylo dost střelného prachu. Opravdu je skvělé s ním pracovat, hrát na stejný saxofon, na kterém jsem hrál v metru.

Nejste uvázán v televizi a to vám umožňuje jít na turné s představením, hrát se skupinou, jít na výlet do hor…

Představte si! Hrajte se skupinou a poté vylezete na vrchol hory a představení si zahrajete za týden. Pro mě je to něco neuvěřitelného a magického. Je to jako perfektní dárek. Nemluvím o tom, jaké štěstí je být s vaši rodinou, být s nimi. Je to jako hodně jíst.

Skutečný milovník.

Nyní je čas na kreativní vyspělost, když opouštíte nálepku milovníka…

Ano, nechte mi tuto nálepku! Nálepka milovníka mi neublíží. Díky němu jsem si koupil svůj dům. A pak dělám to, co se mi líbí. Nepřijímejte ode mě zkratky, nebo změnu názoru (směje se). Samozřejmě jsem dospěl jako herec i jako člověk.

Teď, v tak speciálním období, budete dál odmítat nabídky?

Ne. Zatím mám dost střelného prachu. Všechny postavy jsou krásné a stále si s nimi můžete hrát. I když mám dost síly, udělám všechno, co bude v mých silách. Samozřejmě nebudu moct hrát dospívajícího syna. Teď mám sílu vytvářet nové postavy.

Máte nějaké nabídky na návrat do televize?

Díky Bohu, dveře do televize jsou pro mě vždy otevřené. Stojí za to zvednout telefon a vyslechnout si návrhy. Jsem velmi spokojený s přítomností, že mohu jít ven a hrát si, hrát v divadle, jít do hor. Vyšplhal jsem na Aconcaguu, nyní hraji představení a půjdu na Everest. U úžasných lidí je to úžasné.

Chystáte se na Everest s expedicí?

Ano. Jedu s Ulisesem Corvalanem, který je výjimečný pokud jde o Argentinské hory. A se šerpou Tendim, nejlepším alpským průvodcem.

Vášnivě milujete hory, přírodu, také jste se rozhodl usadit se mimo městský vítr…

Opustil jsem město, ale nevím, jestli jsem opustil rušný každodenní život. Ale, alespoň spím na místě, kde mohu poslouchat ticho. A, oh, jak to je důležité…

Když se chystáte na nový výstup, nebojíte se, že se něco stane?

Ne, protože chodím s nejlepšími průvodci. A pak, kdybych měl pochybnosti, nešel byl. Nikdy si nebudu hrát se životem! Musím se cítit dobře, abych získal zkušenosti. A teď hodně píšu, bez zvláštního účelu. Hory budou velmi užitečné pro to, co píšu.

A ty texty neuvádíte na pódiu?

Ne, není důvod. Na mém blogu najdete vše, co můžete. Příběhy, příběhy, příběhy, fotografie, kresby, kousek po kousku. Teď chci něco sdělit a uvědomil jsem si, že chci pokračovat na Everest, abych mohl pokračovat.

Jak kombinujete otcovské povinnosti s tolika plány?

Přizpůsobuji se. A také jejich máma. Přizpůsobujeme se tomu, co můžeme dělat. Snažíme se žít, jak se nám líbí, rádi se mezi sebou dělíme. Mám velkou rodinu, máme spoustu zábavy. Teď se houpám na krásné vlně. Představte si vše najednou: budeme hrát v Izraeli, v Rusku, během pauzy hraji v divadle, pokračuji v představení, chodím do hor, vracím se. Měl jsem velké štěstí, žiji v přítomnosti, o které jsem snil. A doma mám hodně času, abych byl se svou rodinou. Jsem úplně šťastný člověk.

Nakonec mi to nedalo pro tebe nevybrat speciální taneček, který ti musí rozjasnit (už tak jasný den). Užij si to, Majko! :)

Hraní pro Facunda na chviličku skončilo, vrhl se tedy opět pomáhat. Tento týden byl Světový den duševního zdraví. Při této příležitosti, konkrétně ve středu 9. října Facundo navštívil nemocnici, kde navštívil lidé, kteří trpí duševními problémy. Pacienti si pro Facunda připravili seznam otázek, na které se ho postupně ptali. Facundo si vychutnal mezitím maté, a zahrál na saxofon. Také si ale, samozřejmě promluvil s personálem nemocnice. Ostatně v galerii najdete téměř 50 fotek z této návštěvy! Podívejte se sami, jak to asi probíhalo.

Pauzu mezi hraním může Facundo využít i zpěvem! Což se také stane! Je ohlášen koncert a to na pátek 25. října, kde se Facu opět setká s hudebníkem Chinem Asencionem. Vše proběhne v klubu Bargoglio v 21:30 argentinského času. Facundovo prohlášení a pozvání zní takto:

"Chino Asencio a já jsme se setkali, abychom vytvořili album. Chino je hudebník, hraje celý život, je skvělý kytarista a skvělý muž. Dlouho jsme dělali písničky a hodně jsme mluvili o tom, co chceme dělat a proč - prostě chceme jít ven a hrát. Uděláme to 19. října. Uvidíte kytaru, saxofon, harmoniku a zpěv. Dáme si drink, budou dobré příběhy. Čekáme na vás všechny!"

Facundo se ujme saxofonu, harmoniky a zpěvu. Chino bude také zpívat a hrát na kytaru. Jediné co nesedí je datum. Facundo nás zve už na 19. října, oficiálně je ale psáno 25. října. Uvidíme tedy, kdy se koncertu dočkáme. Každopádně budu vás informovat.

Nakonec, je-li libo trochu nostalgie. Na internetu se opět objevili nějaké archivní fotky, kteří mnozí z vás (možná nikdo z vás ) zatím neviděl. Doplnila jsem je tedy fotogalerii o čtyři "nové" kousky: