Již minule, jsem upozorňovala na menší pauzu mezi představeními Madisonských mostů. Minulý víkend se odehráli prozatím tři poslední představení až do 29. června, kdy se opět začíná hrát ve městě Ituzaingo.
A i když má Facu divadelní pauzu, neznamená to, že si divadla nemůže užívat i nadále. Jenže tentokrát si užíval jako divák! Tento čtvrtek 7. června se šel Facu podívat na svou kamarádku a kolegyni Sabrinu Garciarenu na velmi známou hru Šumař na střeše. Vše si užíval z první řady a po představení šel samozřejmě do zákulisí poblahopřát všem hercům k vynikajícímu představení. Podívejte se na fotky:

Co dalšího stojí za zmínku z tohoto týdne? Určitě děti! Opět se s námi Facu podělil o fotku jednoho z dětí, tentokrát je to pravděpodobně Yaco, který si zaujatě čte komiks. A přidávám ještě jednu fotku, která se objevila již dříve, ale prozatím nebyla možnost ji sem dát. Je to fotka z Indiiných 10. narozenin:

No a jelikož vím, že překladů není nikdy dost a dneska k tomu máme prostor, tak tu mám pro vás další z nich. Je to to nejdůležitější z rozhovoru pro rádio Cadena 3, který Facu udělal koncem dubna. Překlad si můžete přečíst zde.

Minulou neděli 27. května se Facundo rozloučil s Uruguayem, po třech dnech a po čtyřech odehraných představeních v této zemi, bylo na čase jít opět dál. Ovšem než my se ještě posuneme dál, mám tu pro vás doplňující materiály z tohoto pobytu. Jde opět především o rozhovory. Rozhovor z pořadu Enchufados, přikládám ve videu. Na rozhovor přímo z divadla, který byl pořízen s oběma aktéry hry, tedy s Facundem i Araceli se můžete podívat zde.. A poslední rozhovor vám přináším rovnou přeložený! Je to deset otázek pro Facunda od časopisu La Republica. Přečíst si ho můžete tady.

Tento pátek (1.6) , sobotu (2.6.) a i dnes v neděli 3.6. se odehráli další tři představení a to ve městech - San Martín, L. De Zamora a Zarate. Prozatím k těmto třem představením nejsou k dispozici žádné materiály. Jakmile budou, určitě je tady najdete.
Po těchto třech představeních herce čeká konečně trochu odpočinku, další představení je plánováno až na konec června - přesněji na 29. června ve městě Ituzaingo.

No a my to tu opět zakončíme nějakým zvířátkem. Bude to Negra a fretka Stax s kočičkou (o které ještě nevím, jak se jmenuje). Facu na svém instagramu zveřejnil dvě videa. První video je "rozmluva s Negrou o vejcích". Na druhém videu si spokojeně spinkají další dva jmenovaní za zvuku ukolébavky.

Kdo otevřel ledničku a vzal si vajíčka? Neměla by si jíst vejce! Nemůžeš sníst všechna vejce! Bude ti špatně! Přiznej se! Byla jsi to ty? Nevěřím tomu!

Co to máš v puse? Nemůžu tomu uvěřit!

Z Uruguaye máme spousty rozhovorů. Přiznám se, že je musím procházet postupně. Rozhodně vás ale nechci připravit o důležité témata, které jsou v rozhovorech probírány. Proto mám pro vás dnes první překlad! Pustila jsem se prozatím do jednoho tématu a to je: Facu a Maria. Věděli jste, jak se tito dva vůbec seznámili? Pokud ne, Facu to detailně popsal v pořadu Desayunos Informales. Ve videu je to časově do času 4:20.

No, řekněte nám jak jste se seznámili?

- S Mariou? Máme společného přítele, jmenuje se Beto Pironti. Beto mi jednou zavolal a říká: „Arano! – znali jsme se už asi rok – a on říká: „Arano, mám pro tebe ženu na celý život! Musím ti představit ženu tvého života!“ Nikdo mi nic takového nikdy neřekl. – „Cože máš?“ Všechno to proběhlo po telefonu. A říká mi: „Okamžitě přijeď do Pinamaru“. Bylo léto, únor. Říkám mu: „Dobře. Ale teď nemůžu, přijedu za pár dní.“ – „Ne, Ne!“. A já jsem jel. A když jsem přijel do Pinamaru, řekl: „Právě odešla.“ – Ne, ne!
Je to žena na celý život. „Kdo to je?“ – říkám. „Maria Susini“ – „Viděl jsem ji v televizi!“ směju se a on říká: „Tohle je žena na celý život!“ Říkám: „Dobře, Beto, opravdu se mi líbí. Přiznejme si to, je to taková žena, bomba! Jednoho dne se s ní setkám.“ Za dva měsíce mi volá další přítel a říká: „Poslouchej, musím ti představit jednu ženu. Je pro tebe. Bude to žena tvého života.“ A tento přítel neměl s tím prvním nic společného. Ptám se: „Kdo to je?“ – „Maria Susini“. „Proč?“ – říkám. „Ano, protože s tvým autem a se dvěma psi jsi pro ni jako dělaný!“ – „Dobře, dobře“ – říkám. „Jestli je to dost, tak pojď zorganizujeme sraz a seznámíme se.“ V ten den jsem se vypravil na schůzku, mělo to být v jednu hodinu odpoledne. „Přijdu přesně za hodinu“. A přesně v jednu hodinu jsem tam byl. V 1 hodinu a 15 minut ještě nepřišla, ve dvě hodiny nepřišla, tak jsme se posadili ke stolu. V půl třetí se stále neobjevila a telefon také nezvedala. Ve tři hodiny nepřišla. „No kluci“ – říkám – „ta nás vypekla, odjíždím.“ A pak se objevila. A objevila se s obvázanou rukou – byla velmi zraněná. Ale chovala se, jako by se nic nestalo! „Dobrý den" řekla všem – „Jak se máte?“. Obvaz byl pokrytý krví. „Ano, co se stalo?!“ Byla zraněná a nikdo z nás nebyl lékař. A pak jsme se seznámili. Všechno se to stalo přirozeně, vstal jsem, šel jsem k ní a viděl jsem, co se jí stalo. Sundali jsme ten obvaz. Spadla a odřela si ruku. Byla to skutečná dlouhá trhlina až do masa! A všude byla krev. Víte, jak krvácí ruka. Potom poprosím o vodu, peroxid a tak dále. A řeknu ji: „Poslouchej mě, všechno se to musí vydezinfikovat“. „Dám to tam, a bude to strašně bolet“. – Říká: „Dobře, dobře.“ A když jsem to všechno udělal, viděl jsem, že vnímá všechno s humorem. Ale bylo to velmi bolestivé. No, myslím si, že bude nadávat. A začnu vyndávat třísky, a když vytáhnu třísky, nedobrovolně zvednu oči, abych se ujistil, že ji neubližuji. A když jsem vzhlédl, viděl jsem, že se mi dívá přímo do očí a právě, když jsem se na ní podíval, měla slzu u oka ale usmívala se. A zamiloval jsem se! Co jiného říct…

Skvělé! Amorová šipka vás zasáhla.

Samozřejmě! A já jsem si myslel, že jsem snad nemocný! Cítil jsem, jak do mě zezadu udeřil blesk! Dusil jsem se! Takhle se to stalo. A když jsem se s ní loučil, řekl jsem: „Poslouchej, nechci se s tebou znovu setkat, pokud se nevezmeme! Chci si tě vzít! “

„Jaký krásný příběh. “